8.7.2012, neděle

Probuzení notně pozdní, až v 8:30. Zjistili jsme, že Roger dobil posedmé Wimbledon. Proklikali jsme geokešky v okolí a šlo se na pláž. Cestou Mark našel naši první platnou keš na Oahu! Ale jiné dvě keše s tematikou prezidenti USA jsme nezvládli. Vlny v oceánu se zdají být opravdu velké, což je pro Marka prima, ale rodič se musí mít hodně na pozoru, příkazů a instrukcí není málo. Naštěstí se zdá, že to Mark chápe.

Oběd v McDonald's, nákup potravin v řetězci Safeway www.safeway.com

Poznámka pro pamětníky: Řetězec Safeway v Británii prosím nezaměňovat s tímto v USA. Morrisons koupil Safeway v UK v roce 2004, naopak zcela jiná firma v USA má 1702 obchodů Safeway (USA a Kanada).

Navigace nás neposlala podél pobřeží na sever, jak jsem doufal, nýbrž přes hlavní město Honolulu. Nelitovali jsme, mezistátní dálnice H-3 vede nad nížinami a protíná hory dlouhým tunelem. Tento úsek dálnice o Honolulu stál asi $100 milionů na míli dálnice a těchto 16 mil se stavělo 37 let (z toho 20 let prováděli odborníci možný dopad na životní prostředí). A proč má dálnice status mezistátní? Pokud by se jednalo o vnitrostátní dálnici, museli by řidiči platit, na mezistátní dálnici se platit nemusí :o)

A z Honolulu na sever na farmu firmy Dole v Wahiawa, kde se nachází nejdelší přírodní bludiště světa. Link: www.dole-plantation.com
Délka bludiště: 3962,71 m.
Zlé jazyky ale tvrdí, že již existuje bludiště delší a sice v Irsku.

Musím přiznat, že ač se mi vlezné 10 dolarů pro nás dva zdálo hodně, tak zážitek to docela byl pro nás pro oba, lovilo se 8 stanovišť a fakt to nebyla sranda, když si člověk řekl, že nebude podvádět (pohodlní a tuční američani si často udělali díru v keřích i prostě se protáhli tam, kam neměli). My ale hráli fér a maximálně jsme si to užili.
Chvíli poprchalo a opět jsme se bavili, zda je na Havaji duha. Protože tady pořád chvíli drobně prší, pak ři chvíle je zas sucho, a zatím duha žádná. Lovil jsem vysvětlení, proč na Havaji duhy nejsou, když tu najednou nádherná duha, máme to snad i na fotce. Takže duhy jsou i na Havaji, kdyby někdo nevěděl.
Před odchodem dolů mě Mark překvapil maximálně: vytáhl najednou z pod stromu geo-kešku. Nehledali jsme nic, ale Mark už tak nějak tuší, kde by se mohli nacházet, tak prostě náhodně "odlovil keš". Bravo!

Pokračovali jsme k pořeží dále na sever a prostě jsem musel zastavit při pohledu na písečnou pláž. Ukázalo se, že tam jsou obrovské želvy. Takže to bylo zpestření před dojezdem na Waimea Beach, podle všeho by to měl být surfařský ráj. Ale opravdu jen v zimě, dnes to byl skoro "volej".
Mark pak hledal už podle GPS a našel jednu bezva keš ohromné velikosti. Den jsme zakončili unavení kolem 22h sprchou a šup do hajan.

Dobrou.