25.06.2012
Náš první celý den na Oahu začal asi ve tři ráno, když se Mark probudil, že má hlad a že už nemůže spát. Měl sem opačný názor na spánek a, nerad to přiznávám, musel jsem si pomoci počítačem a to zejména pohádkou S čerty nejsou žerty.
Kolem sedmé ráno pak Mark na hvíli usnul, ale jen na chviličku, a tak jsme začli den jako ranní ptáčata.
Terčem pro snídani se stal Makai Market, Food Court v Ala Moana Shopping Centre.
Po cestě hodně zeber (=přechodů) a to mi nedá poznamenat, že tu na přechodech nejsou barvy jak u nás, tedy červená / zelená, nýbrž bílý panáček pro případ, kdy se může přecházet, který se následně změní v červenou ruku a vedle ní začíná přechod odpočítávat 20, 19,... Nakonec naskočí 1, a pak už svítí jenom červená ruka. Zdá se, že odpočítávání je na různých přechodech různě dlouhé.
Konečně jsme byli v Makai Market-u. Bylo tam tolik provozoven s jídlem, že Mark si sedl, ať něco vyberu a přinesu.
Dostal horkou čokoládu, ale říkali jsme tomu po našem "kakainko" a takový motaný pečivo se skořicí (Cinnabon, https://cinnabon.com).
A pak už konečně do přírody: Ala Moana Beach Park, kde je rovněž Magic Island. Synčeka motivovaly hlavně geokešky.
No první dvě geokešky jsme nenašli! Na to nejsme zvyklí. Nejprve ukázal Garmin, kterým nás vybrojil kolega (pvon), přesně na místo, kde lovil ryby šikmo-oký rybář.
A druhý pokus nás zavedl ke krásnému stromu uprostřed Ala Moana Beach Park-u, jenže zrovna ve chvíli, kdy tam nějaká charitativní organizace rozdávala jídlo bezdomovcům. Jídlo vypadalo hodně dobře, měli jsme nutkání si stoupnout do fronty :o)
Třetí geokeška už byla mimo park, sice jen druhá ulice mimo hlavní tah, ale už byla hodně špinavá a nezdála se mi moc bezpečná, tak jsme raději utekli zpět k oceánu, kde Mark konečně odlovil naši první havajskou keš. A hned na to jsme našli gumový míč a logicky jsme si museli jít zaplavat.
Pláže jsou tu prostě všude, někde nádherné, někde ještě hezčí. Na té naší dnešní byl i domek, kde byla převlékárna, záchod a sprcha. A překvapilo nás, že tu byla hustota lidí nižší než včera. Skoro se chce říct, že to byla pláž pro pár vyvolených.
Když jsme si užívali vodičku, tak Mark prohlásil, že voda bere sílu.
A tak se taky stalo: jen co vylezl a osprchoval se, tak že má hlad. Šup na jídlo. Začetl jsem se do průvodce a najednou vidím, že Mark má dojezeno a už i spí na stole.
Probral jsem ho a šli jsme do obchodu pro čokoládu a sušenky, že počká venku.
Vybírám, vybírám, najednou Mark přchází za doprovodu dvou policajtů! Ajajaj, co teď. Policajti ale naštěstí, že jenom chtěli vědět, jestli je Mark v pohodě a kde má rodiče. Ale že jim nechtěl odpovědět, tak ať je dovede za tátou. Jsem jim vysvětlil, že jim chudák nerozumí.
Jeden teda v tom měl asi hokej a prej jak to, že Mark nemluví anglicky :o) Ale tak jsem mu vysvětlil, kde je Česká republika a že teda angličtinou ještě Mark nevládne a že když je pozdravil "Good afternoon", tak to je v tuto chvíli Marečkovo maximum.
K čokoládě jsem koupili "roll-up beach" lehátko a šli si lehnout do parku pod strom. V okolí bylo celkem živo a veselo, řekl bych, že většina to byli ti bezomovci, co jedli předtím pod stromem. Mark teda ani po hodině a půl neměl pochopení pro další program, a tak jsme s vypětím všech sil dorazili na hotel a spí, chudačisko. To as bude ráno budíček hodně časně! Ale teším se na to, třeba uvidíme východ slunce.