Úterý, 26.06.2012

Že se jedná o dlouho vyhaslou sopku na místě s dobrým rozhledem si všimla federální vláda USA už v roce 1908 a vybudovala tam vojenskou základnu.

Teprve v roce 1976 byla část Diamond Head otevřena pro veřejnost, a tak jsme naskočili na bus 23 směr jih (normálně by návštěvník jel busem 22, ale tady prostě každý ví, že v úterý 22 nejezdí...). 

Na zastávce jsme potkali 3 místní bezdomovce. První nelenil a po oslovení "hej, bratře" chtěl aspoň 40 centů.

Naštěstí byl na odchodu za svým byznysem, další dva se dali do řeči a podali nám celkem dobré rady. Že Waikiki a další tři ulice jsou nejdrařší na Havaji a nesmím tam nic kupovat, poradili, jak cestovat levně autobusem. 

 

Tím, že jsme si nepřivstali, tak jsme se vystavili zbytečně mnoha slunečním paprskům, což už teda cítím. Zapomněl jsem doma kšiltovku a nenapadlo mě koupit si novou nebo si aspoň dávt šátek ala pirát, a tak prej mám hlavu pěkně rudou, aspoň tak to říká synček a ten barvy docela umí.

Cestou od autobusové zastávky jsem se musel vyzbrojit trpělivostí, jelikož Mark se rozhodl otestovat tatínka, kolikrát unese, když se ho zeptá: "Kdy už tam budem?"

Ano, bylo to trochu do kopce, ale ne zas moc. A ak se silnice najednou zakousla do kráteru, prostě vojáci si udělali tunel a návštěvníci musí dovnitř tím tunelem, všude jinde je zákaz a určitě pokuta.

I když jde návštěvník poslušně, zaplatí si dolar za vstup, protože tomu říkají "státní monument". 

Měla tam být geokeška, taky jsme jejím hedáním ztratili 20min, ale nide nic (umístit kešku k domečku u hlavní cesty, kde jsou naučné tabule a obchod a myslet si, že ji žádný americký trouba nenajde a nezničí, to hraničí s drzostí zakladatele keše a hloupostí těch, kdo ji hledají).

O to těžší bylo namotivovat naši družinu k výstupu na vrchol, no povedlo se: Markovi nečekaně zachutnala svačina, veka se šumkou. Původně jsem chtěl napsat chleba se šumkou, ale veka je pro ten jejich chleba asi to nejvýstižnější pojmenování.

Cestou nahru jsme potkávali různé lidi, jedni japonci nás zdravili už z dálky a dali se do řeči. Bylo mi to podezřelé, ale co, když můžu, povídám si, ne? Zjistili jsme, že tu jsou jen na 4 dny, prostě na otočku se kouknout na Havaj.

Mark se mi mezitím ztratil a najednou ho vidím na skále, úplně mimo vyznačenou cestu, což rázně ukončilo rozhovor s japonci. Musel jsem Marka ponavigovat na místo, odkud jsem ho mohl vytáhnout přes plot na cestu, protože dolů po skále nemohl slézt. Dostal kázání a na oplátku mi prozradil, že ty japonce jsme přece potkali v autobuse a pak jsme je fotili na začátku turistického chodníku.

Asi má mladej lepší paměť na jakoské tváře než jeho táta :o)

Konečně jsme stanuli na vrcholu. Ta krása se nedá popsat: pohled na vlny oceánu, jak se tříští o břeh, nedaleko jako na dlani proslulá pláž Waikiki a milion hotelů.

Udělali jsme tolik fotek, na kolik stačili baterky v digitálním foťáku. 

 

Na zpáteční cestě trval Mark na autobusu, jenže to mi přišlo jako velká škoda, když si můžeme projít celou Waikiki pláž od jihu aˇpo náš hotel.

Motivace pomocí geokešek zafungovala, jenže když jsme nic nenašli ani napopáté, tak Mark vypadal, že to neunese. Naštěstí už viděl pláž, takže jsme se hodili do plavek a šup do vody.

 

No, to ale neznáte našeho synčeka. Waikiki platí za proslulou pláž, jenže nebyla na jihu dost dobrá: napřed velké vlny a velké balvany, pak kameny bez vln, pak sice písečná pláž, ale byly tam jen samé děti.

Asi po kilometru přesunu, Mark jen v plavkách a neustále testoval kvalitu podmínek ke koupání, tatínek v plné polní s batohem, plážovou matrcí a igelitkou oděvů, co se nepodařilo narvat do baťohu.  No nakonec byl kus pláže ucházející, no ideální zase ne, samozřejmě, protože tam byl pás asi 2m, kde se nacházeli ostřé kamínky.

 

Ale voda byla po pás dobrých 200m od břehu a vlny každou chvíli, tak tu byl Mark ochoten se koupat :o)

čas ve vodě plyne jak voda, dvě hodiny fuč a nejednou byla tma. Ale nebojte, neponocujeme tady: slunce zde totiž zapadá, jak končí večerníček. Takže i s tím, že jsme na cestě zpět do hotelu zabloudili, tak jsme byli ve 20h osprchovaní a v čistém.